Nový občanský zákoník (NOZ) se vrací k tradičnímu a velmi potřebnému řešení – stavba je součástí pozemku, viz § 506 odst. 1, kde se říká, že: „Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech“.
Tato klasická zásada, respektovaná převážnou většinou zahraničnívh právnívh řádů, byla v československém právu nahrazena v roce 1950 zásadou právě opačnou. V důsledku toho bylo možné, aby vlastník stavby nebyl současně vlastníkem pozemku pod stavbou, což způsobuje spoustu těžkostí.
Po účinnosti NOZ bude v katastru nemovitostí (KN) automatizovaně provedeno spojení staveb s pozemkem v jednoznačných případech (např. shodné vlastnictví stavby i pozemku pod ní).
V ostatních případech bude otázka, zda je stavba součástí pozemku, vyhodnocována individuálně při první příležitosti, kdy bude se stavbou nebo pozemkem pracováno.
Údaje katastru nemovitostí nebudou hned od 1. 1. 2014 jednoznačně vypovídat o tom, zda je stavba součástí pozemku či nikoliv.
Rozestavěné budovy nebudou v katastru nemovitostí nově evidovány.
Přestává mít smysl evidence rozestavěných budov, neboť ty se stanou v naprosté většině součástí pozemku nebo nově zavedeného práva stavby.
Již zapsané rozestavěné budovy zůstanou nadále zapsány – „dožijí“.
Jednou z novinek NOZ je také znovuzavedení práva stavby.
Důvod pro zavedení je již zmíněná zásada – stavba je součástí pozemku – a nemůže tedy být rozdílný vlastník stavby a pozemku pod ní. Vlastník nevyužitého pozemku může dočasně tento pozemek přenechat jiné osobě, tedy umožní jí stavět na tomto pozemku.
Právo stavby bude možné zřídit jako právo dočasné, s maximální délkou trvání 99 let.
